Navigace: Domů

Anotace a medailonky Dny ZKT 2015

Tisk

JEDNOTLIVÍ PŘEDNÁŠEJÍCÍ

Středa 2. prosince 2015

BLOK I

Krajina krásná a zdravá

zatím bez anotace

PhDr. Jiří Zemánek
(1953) - historik umění a kurátor, publicista a kulturní aktivista.  Vystudoval dějiny umění a etnografii na Masarykově univerzitě v Brně (1972-1977).  Působil jako odborný pracovník v několika státních galeriích, naposledy v letech 1991-2000 ve sbírce moderního a současného umění Národní galerie v Praze, kde uspořádal řadu výstav. Zabýval se českým moderním a současným uměním, zejména sochařstvím, akčním a zemním uměním a uměním nových médií. V letech 1999 - 2001 se ideově podílel na projektu E-AREA Federica Díaze a na programech tzv. E-fóra jako samostatné součásti Fora 2000, pořádaného tehdejším prezidentem Václavem Havlem. Od roku 2000 působí jako svobodný kurátor - uspořádal výstavy "Divočina - příroda, duše, jazyk", "Ejhle světlo", "Od země přes kopec do nebe“. Jako publicista a kulturní aktivista se věnuje otázce evoluce vědomí a kultury a vzniku nového integrálního pohledu na svět. Založil sdružení Pilgrim a v roce 2012 společně s několika přáteli českou sekci Budapešťského klubu. Působí jako překladatel a editor textů ze široké oblasti holistického myšlení: texty v revue Prostor, antologie textů Geomancie a integrální kultura, knihy Davida Abrama Procitnutí do živé země a Kouzlo smyslů ad.  Úvodní přednáška konference bude věnovaná zamyšlení nad povahou naší současné přelomové doby. Tomu jaké zásadní výzvy před nás tato doba staví, co se týče rozvoje nového modu vědomí a nové dialogické kultury a civilizace, otevírající před námi kreativní možnosti spolupráce s přírodou i mezi sebou navzájem. 

Estetické hodnocení krajiny jako “sklízení” její inherentní vitality

Naše zkušenost s tím, co je vůči nám vnější, je komplexní jev, který nelze vymezit jen tvrzením, že vnímáme či hodnotíme smysly, především pak zrakem a sluchem. Vnímání a reflexe jsou naší aktivní participací na spoluvytváření našeho prostředí. Každým dnem takto utváříme svou osobnost, rozšiřujeme svůj osobní horizont, máme možnost tvořit příznivé či nepříznivé struktury a spolupracovat či nespolupracovat s tím, co je vůči nám vnější. V případě zahradní a krajinné architektury tomu není jinak. Cílem příspěvku je diskutovat, proč je podstatné se i v oboru zahraní a krajinné architektury zabývat estetickou zkušeností hlouběji, než je běžné.

Mgr. Kateřina Pařízková
Skrze laboratoře molekulární biologie a genetiky a následně luhy, háje, parky a učebny zahradní a krajinné architektury dorazila až do doktorského studia na Katedru Environmentálních studií FSS MU. Věnuje se dlouhodobě stavbou mostu přes propast mezi estetikou a krajinářskou teorií a praxí. 

Zdravé půdy pro zdravý život

Také pro zahradního a krajinného architekta je půda základem jeho práce. Půdu lze pojímat různě: jako neživý substrát poskytující rostlinám minerální prvky, nebo jako živý organismus. Přednáška přiblíží fascinující svět skrytý pod povrchem půdy, svět nesčetných půdních organismů, které svou činností můžeme podporovat, a půdu tím uchovávat úrodnou, anebo omezovat a hubit, a půdu tak ničit. Autor také krátce přiblíží svět samotářsky žijících včel a ukáže možnosti jejich podpory.

Ing. Radomil Hradil
Absolvoval Vysokou školu zemědělskou v Brně (dnes MZLU), fytotechnický obor, specializaci Integrovaná ochrana rostlin. V devadesátých letech pracoval v biodynamických a ekologických zemědělských a zelinářských podnicích v Německu, Švýcarsku, Norsku a ČR. Spolupracoval se svazem ekologických zemědělců PRO-BIO, později s Bioinstitutem v Olomouci. Spoluzakládal Camphill v Českých Kopistech – biozelinářský podnik spojený s domovem pro lidi s mentálním postižením. Angažoval se v hnutí přírodních zahrad, je vedoucím autorského kolektivu knihy Česká biozahrada a editorem knihy Půda – zdravá, živá, úrodná. Věnuje se překladatelské, publikační a lektorské činnosti. 

Voda – zrcadlo kultury/ Po nás poušť a potopa?

Zaměří se na adaptační opatření na zmírnění dopadů klimatické změny:

  1. Aktuální povodňové události
  2. Extravilán – biotechnické opatrenia a prvky zelenej infraštruktúry , které jsou v zemědělském a lesnickém fondu v kontrastu se zásadami správné praxe a je možné je změnit na progresivní biotechnické adaptační metódy
  3. Intravilán – prezentace zadržování a využití vody v intravilánu města Zvolen jako pilotní projekt pro Zdravé město (1,2 mil. EUR). Zkušenosti s podzemními a nadzemními zásobníky vody a jejím využitím pro účely zalévání zeleně, umývání aut a podlah ve školách, splachování na WC, vegetační střechy, dažďové záhrady, vegetační stínění – stínění atrií škol, chlazení budov, zasakovací ekodrény, fontány a bioklimatické a retenční rezervoár 

Ing. Miroslav Hrib, Ph.D.
Zakladatel nadace Blue Alternative, projektant cest, stavitel lesnických staveb, vodozádržných a protierozních opatření v krajině, tvoří adaptační strategie a navrhuje adaptační opatření a proti dopadům klimatické změny, 14 roků působil na Katedre lesníckych stavieb a meliorácii  na Lesníckej fakulte TU vo Zvolene, podporuje slovenské občanské sdružení Ľudia a voda, které vidí svoji roli v napomáhání všestranného rozvoje městských, venkovských a znevýhodněných komunit zejména v území Karpat. Specifické místo v aktivitách sdružení zaujímá rozvíjení dědictví předků v oblasti ekologického šetrného nakládání s vodními zdroji, a jak teoretické tak praktické šíření tohoto odkazu doma i v zahraničí. Sdružení rozvíjí své aktivity na principu občanské společnosti, zachovávání tradic a jedinečnosti regionů.

Glyfosáty v koloběhu přírody

Glyfosát – nejpoužívanější účinná látka pesticidů globálně i v České republice, kde tvoří zhruba šestinu celkové spotřeby pesticidů. Aktuálně vyvolalo spor o jeho bezpečnosti rozhodnutí Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC), která ho zařadila mezi pravděpodobné karcinogeny pro člověka (skupina 2A). Jaké je aktuálně jeho hodnocena jeho bezpečnost? Proč se hodnocení některých autorit (např. IARC a EFSA) odlišují? Existuji iniciativy k omezení používání glyfosátu? Jaké se nabízejí možnosti a jaké jsou s nimi zkušenosti? 

MUDr. Miroslav Šuta 
(1969) – odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik, vystudoval všeobecné lékařství na Univerzitě Karlově, řadu let působil jako člen Mezirezortní komise pro chemickou bezpečnost a později Rady pro chemickou bezpečnost, člen několika odborných pracovních skupina European Environmental Bureau, příležitostný spolupracovník Pesticide Action Network Europe, autor publikací „Pesticidy – pomocníci i zabijáci“ nebo „Chemické látky v životním prostředí zdraví!

Die Garten Tulln z perspektivy správce: přírodní zahrady, jak je rozvíjet a propagovat?

Garten Tulln je ekologická zahradní výstava. Jejím cílem je na jednu stranu demonstrovat a rozvíjet ekologické zahradnictví v duchu dolnorakouské iniciativy "Příroda v zahradě" (nepoužívat umělá hnojiva, pesticidy, rašelinu) ale na druhou stranu musí také, jako turistická destinace, přitáhnout a zaujmout návštěvníky. Je to místo pro vzdělání i pro odpočinek a potěšení.

Hlavním nástrojem marketingu ekologických zahrad je velmi často přímo reklama jako taková. Před tiskem brožur a výrobou webových stránek zvažujeme mnoho aspektů, které se týkají přímo návštěvníků, jejich potřeb a požadavků. Řetězec služeb se jim snažíme vyvinut přímo na míru. V přírodní zahradě musí firemní kultura a komunikace s veřejností spoléhat na ekologii a ta musí být součástí značky. Marketing musí být tedy zaměřen na cílovou skupinu a na své poselství a postaven na marketingových nástrojích.

V mé prezentaci zmíním nejen o teorii, ale samozřejmě uvedu také praktické příklady. 

Franz Grüber, MSc. 
(nar. 1967, St. Pölten, Rakousko) 
tři děti (1992, 1993, 2003)  

Vzdělání 
1985                   Graduation Highschool (St.Pölten, Austria)  
1987-1989           Graduation College for Tourism Industries (HLF Krems, Krems, Austria) 
2002-2005           Master of Science in Coaching (Europäische Ausbildungsakademie, Vienna, Austria)

Pracovní pozice
od 2012              General Manager, DIE GARTEN TULLN, Tulln 
2007 - 2012         General Manager, Gartenplattform Niederösterreich, St.Pölten 
2002 - 2007         Division Manager Development and Support, Niederösterreich Werbung Vienna 
1996 - 2002         General Manager, Destination Management Company Waldviertel, Zwettl 
1992 – 1995        General Manager, Destination Management Company Ötscherland, Wieselburg 
1991 – 1995        Management Verkehrsverein Göstlinger Alpen, Göstling/Ybbs 
1989 - 1991         Working years in Germany, Italy, Austria 
1985 – 1986        Civil Service, Klagenfurt, Austria

Profesionální aktivity 
od 2007                Strategický poradce pro “Natur im Garten” 
od 2002                Mezinárodní síť pro turistiku organizovanou v Dolním Rakousku 
od 2012                Předseda Evropské asociace zahrad Chairman European Garden Association – Natur im Garten International, nyní Chairman of Sounding Board

Čtvrtek 3. prosince 2015

Blok II  

Thuje je nová lípa

(Krajinářská architektura a mýtus trvale udržitelného rozvoje)

Udržitelný rozvoj je pojem, za který se schovávají současní globální trhovci, ekonomové, politici a hamižníci nejrůznějšího ražení. V průběhu let se podařilo tento pojem natolik zneužít, že velká část veřejnosti věří v způsob života bez snižování dostupnosti zdrojů pro budoucí generace. Krajinářská architektura se ráda presentuje v roli apoštola udržitelnosti. Krajinářská architektura se ale musí kriticky vypořádat s vyplundrovanou rétorikou a hledat odpověď na rozkol mezi ekologii a estetikou. Má co nabídnout anebo je jen Trojským koněm pro ambiciózní politiky a placebem pro promotéry? Jde o mnohem více než o přestavování židlí na Titaniku. Musíme nalézt „tržní“ podobu pro design postavený na redukci spotřeby. Krajinářská architektura není bez viny.  I krajinářští architekti se podílí na tzv. zeleném praní, kdy magická zeleň se stává kamufláží pro pochybné a krátkozraké praktiky. Dokážeme v parochiální české společnosti naplnit heslo: “Přemýšlej globálně a konej místně?“ 

Ing. Vladimír Sitta 
Vystudoval krajinářskou architekturu na MZLU Brno. Považuje se za částečného nomáda a to nejen geograficky, ale i obživnými a neobživnými aktivitami. Věří, že krajinářská architektura nepatří do svěrací kazajky vytvořené byrokraty a všelijakými komorami. Pracoval jako krajinářský architekt, urbanista, designer zábavních parků, nábytku, přelétavý pedagog a keramik. Je zakladatelem ateliéru Terragram v Sydney. Projekty ve více než 15 zemích, hlavně v Austrálii a Asii. Momentální pobyt na Fakultě architektury ČVUT a účast na této konferenci je důkazem naivní víry, že je možné do jedné řeky vstoupit dvakrát. 
www.terragram.com.au

Návrh jako základ k udržitelnosti a především k přežití

zatím bez anotace

Ing. Zdeněk Sendler (1956), autorizovaný architekt

Znamení střelec, opice 
Vyučen na zahradním učilišti v Rajhradě, obor okrasné zahradnictví, 1974 
Střední zahradnická škola v Brně - Bohunicích, obor sadovnictví – květinářství, 1976 
Vysoká zemědělská škola v Lednici na Moravě, 
Fakulta zahradnická, obor zahradní a krajinářská tvorba, 1982 
Státní statek Mikulov,  projekce  Brno – Modřice, 1982-4 
VŠÚOZ Průhonice u Prahy, středisko Brno, 1985-90 
Atelier zahradní a krajinářské architektury Brno, 1990-2014 
Průběžná pedagogická  a publikační činnost, člen umělecké a vědecké rady FAČVUT v Praze 
Záliby: architektura, film, lukostřelba, cyklistika, včelařství, sportovní kabriolety 
Ateliér zahradní a krajinářské architektury 
Opletalova 6, 602 00  Brno 
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Udržitelnost kompozice zahradního díla v průběhu času

Každé zahradní dílo vzniká v konkrétním čase a v konkrétních podmínkách. Některé zahrady vznikaly v podmínkách výjimečných, které se už nebudou opakovat. Jak uchovat jejich výjimečnou krásu? A to v situaci, kdy se mění okolní prostředí, sortiment kultivarů a požadavky na jejich využití. Jak definovat hodnoty, které jsou z hlediska kompozice zahradního díla nedotknutelné? A jak je uchovat, když jsou tvořeny živým materiálem? Kde končí hranice pokory vůči někdejšímu umělci a kde začíná prostor pro soudobou tvorbu? Platí tady: „Co nechceš, aby ti jiní činili, nečiň ty jim.“? I když ti jiní jsou dávno zemřelí? Ale to budou současní tvůrci zanedlouho také.

Ing. Zdeněk Novák
Státní tajemník v Ministerstvu kultury, památkář, historik, pedagog, během svého působení ve veřejné správě prosadil 3 státní kulturní politiky, několik oborových koncepcí, včetně koncepce účinnější péče o památkový fond, několik zákonů, včetně masívní novely památkového zákona v souvislosti s reformou veřejné správy, program krajinných památkových zón a péče o ně, zápis našich nejcennějších památek zahradního umění na Seznam světového dědictví UNESCO (Lednicko-valtický areál, Zahrady zámku Kroměříž, Průhonický park, zahradu a vilu Tugendhat v Brně). Ve svých pracích a přednáškách se kromě obecné veřejné správy a památkové péče zabývá dějinami zahradního umění a kulturní krajiny a propagací hodnot našich historických zahrad doma i v zahraničí. Byl prvním tajemníkem Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu. 

Kvalita, náklady, péče o zeleň - Green Cycle "po česku"

Obor krajinářské architektury disponuje řadou osvědčených nástrojů, jejichž systémové uplatňování má vést k vysoké kvalitě objektů městské zeleně. Někde se však stala chyba - mnohdy se naše očekávání nenaplňují...

Realizovaná díla v našem oboru nejsou ihned po fázi zhotovení hotovým finálním produktem, jako je tomu v oblasti pozemního stavitelství. Tuto skutečnost je třeba neustále připomínat. Je smutnou skutečností, že se berou v úvahu převážně náklady na realizaci, ačkoliv samotná realizace znamená především vynaložení nákladů do příštích desítek let. Aktuální zahraniční zdroje odhadují, že investiční náklady tvoří zpravidla pouze 15% z celkových nákladů na "životní cyklus" díla.

Cílem tohoto sdělení je hledání širších souvislostí, které leží na křehké hranici vymezené realizací díla a následnou péčí nebo třeba také aktuálními výzvami OPŽP.... "Green Cycle" je aktuální téma rozvíjené v několika evropských státech, je zřejmé že toto téma je aktuální i pro naše podmínky. Dokážeme však využít našich zkušeností a rozvíjet městskou zeleň systémově a smysluplně?

Současná oborová scéna se mění - vedou však tyto změny vždy ke zlepšení stavu zeleně, k vysoké kvalitě předávaného díla, k jeho udržitelnosti, k obecné radosti...? NIKOLIV!

Doc. Ing. Pavel Šimek, Ph.D. (*1958) 
Autorizovaný architekt pro obor zahradní a krajinářská architektura, vysokoškolský pedagog - docent a současný vedoucí Ústavu biotechniky, Zahradnické fakulty MENDELU v Lednici. Praktikující projektant a zakladatel ateliéru FLORART, dlouhodobě se zabývá nejen ekonomikou péče o městskou zeleň...

Péče jako základ udržitelnosti v městské zeleni

Zeleň v sídlech kolem nás se vyvíjí, změnami prochází i pohled na to, co je vnímáno jako hezké a jak je potřeba se o to, co nás obklopuje, starat. Navíc – co Čech to zahradník, takže tomu, co dělá správce zeleně, rozumí každý a každý by to určitě dělal líp a laciněji, než my… Takže: jak se o zeleň starat tak, aby byla hezká, udržitelná, aby v ní byl život a nebyla jen hezkým obrázkem? No a jak to zvládnout za peníze, které nám z rozpočtu přidělí? Asi není důvod vymýšlet vymyšlené – čím blíž jsme přírodě, tím je péče lacinější, tím pestřejší jsou společenstva rostlin i živočichů na ně vázaných… Takže stačí jen naučit lidi vidět krásu v tom, co je kolem nás a tvořit systém s vědomím, že nejsme jeho pány, ale jeho součástí. Jde to vůbec? 

Ing. Katarína Ruschková (*1972) 
Odbor životního prostředí Magistrátu města Jihlavy 
mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript   
Narodila se a vyrostla v Prešově na východním Slovensku. Tam absolvovala i gymnázium. Pak studium zahradní a krajinářské architektury na ZF MZLU v Lednici na Moravě ukončené v roce 1995.  Po ukončení studia se věnovala několik let roli matky a v tu dobu si zpestřovala život navrhováním zahrad pro kamarády a známé. Po rodičovské dovolené pracovala jako referent ochrany přírody na Okresním úřadě v Jihlavě a následně na magistrátu města Jihlavy. V tu dobu se stala i soudním znalcem v oblasti ochrany přírody se specializací zejména na ochranu krajinného rázu. Od roku 2007 řídí odbor životního prostředí, který ve stejném roce začal kromě státní správy vykonávat i funkci správce zeleně v Jihlavě. Od té doby se snaží spolu s kolegy měnit tvář města i pohled obyvatel na zeleň k lepšímu. Za hlavní úkol považuje vytvářet a udržovat funkční, působivou a životaschopnou zeleň, která bude kouskem přírody ve městě, nikoliv jen hezkým obrázkem. Je dlouholetou členkou SZKT.

Blok III

Udržitelnost v péči o dřeviny

Udržitelnost ve světle globálních změn klade na veřejnou zeleň zcela jiné nároky, než na které jsme byly zvyklí, jaké praktikovali zahradnické generace před námi a o kterých jsme se učili ve školách.  Vypěstovat strom není tak „jednoduché“. Množství patogenů, které se šíří je značné a biodiverzita i přes podepsané protokoly klesá. To jsou impulzy, na které musíme reagovat, a řada světových velkoměst již reaguje. Změnou strategií systémů sídelní zeleně, změnou hodnocení funkcí zeleně, změnou požadavků a parametrů nových výsadeb. Udržitelnost je o neustálém porovnávání vstupů a dosažených výstupů, o ujasnění si cílů a hledání „rozumných“ cest pro jejich dosažení. 

David Hora, DiS.  
Arborista konzultant se zvláštní zálibou v tématech, které nás trápí, ale raději je příliš neřešíme. Jako je např. ochrana stromů při stavební činnosti, principy péče o stromy zachovávající jejich důstojnost a funkce v rámci biologických systémů. I přes svůj odpor ke standardizaci spoluautor několika standardů péče o stromy.

 

Bylinné záhony z více perspektiv

Zkusme se na byliny podívat trochu s odstupem, kriticky i nekriticky.

Květinové záhony a další květnatá seskupení bylin vnímá široké spektrum lidí mnoha různých profesí a životních zkušeností. Dokážou je záhony potěšit, zpříjemnit jim den, nadchnout? A dokážeme s nimi komunikovat a co osvěta, zpětná vazba, máme dost času se tím také zabývat, nebo to očekáváme od jiných? A jak to dělají jinde, jde to i jinak? Příspěvek navodí více otázek, než jich zodpoví a bude spíše tématem k mnoha diskuzím než přednáškou s jasným úvodem a závěrem.  

Ing. Adam Baroš (1980) 
2000-2005 MZLU, Zahradnická fakulta, obor Zahradní a krajinářská architektura 
2005-2006 zahradnická praxe v Anglii (panství Haughton Hall, Norfolk a botanická zahrada v Birminghamu)  
2006 doposud Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Průhonice, soukromá projekce 
od roku 2007 člen Českého spolku perenářů

V rámci zahradnického oboru se specializuje na používání bylin zejména ve veřejné zeleni. Od roku 2007 systematicky zakládá na Dendrologické zahradě ukázkové záhony s využitím co nejširšího spektra bylin pro různá stanoviště. Pořádá pravidelné Trvalkové semináře a aktivně se účastí mnoha přednášek, seminářů a konferenci v ČR i v zahraničí. Externě přednáší na ČZU. Je hlavní řešitel a spoluřešitel několika národních projektů (NAZV, TAČR, NAKI atd.). Publikuje v odborné i laické literatuře, snaží se nahlížet na rostliny a záhony z různých pohledů. Kontakt s praxí a realitou si udržuje díky projekční činnosti.

více odkazů na: 
www.venkovskazelen.cz 
www.dendrologickazahrada.cz 
www.vukoz.cz

Inovativní technologie v ekologické regulaci plevelů

- biologie plevelů a jejich regulace 
- použití herbicidů 
- ekologická optimalizace opatření při likvidaci plevelů; veřejný prostor, privátní plochy, ostatní – rozdíly, dosavadní metody 
- ekologická a dlouhodobá udržitelnost řešení regulace plevelů za pomocí inovativních technologií – trendy, přehled metod a technologických postupů 
- pro a proti; dopad na životní prostředí, efektivita, použitelnost – okolí 
- popis metody WAVE – likvidace plevelů horkou vodou, význam techniky a použité technologie 
- ekonomika metody WAVE, provozní náklady, efektivita 
- mechanické metody regulace plevelů 
- konkrétní příklady 
- monitorování obrazů 
- klást řečnické otázky jako impulsy k zamyšlení, náměty do diskuze

Milan Hrubý 
Narozen 4. února 1974 v Hodoníně, krátce po narození jsem pobýval v německém Porúří ve městě Dorsten poblíž Recklinghausenu (Severní Porýní-Vestfálsko), kde otec pracoval jako technický ředitel firmy SEMEX, která zastupovala řadu významných českých výrobců v západní Evropě (TATRA, ZETOR, AUTO ŠKODA, DESTA a další). První zkušenosti v oboru jsem získal právě ve zmíněné firmě, kde jsem měl možnost až do věku 15 let (1989) po boku otce být a v oboru strojírenství se tak vzdělávat. Střední průmyslovou školu strojírenskou jsem vystudoval v Kopřivnici a následovalo nedokončené vysoké učení technické v Brně (VÚT) společně s praxí v Německu a Nizozemí. V roce 1993 založena spol. MOTOR HFH s.r.o. a následovala v roce 1996 spol. AGROCAR s.r.o. se zaměřením na prodej, servis a poradenství v oboru zahradní, lesní a komunální techniky. Specializací jsou profesionální motorové stroje a inovativní technologie v údržbě, ochraně a obnově životního prostředí. Díky právě získaným zkušenostem v zahraničí dnes zastupuji řadu významných předních výrobců, se kterými jsem úzce spojen ve vývoji a poradenství, a podílím se na řadě seminářů v oblasti inovativních technologiích včetně praxe. Pracuji na řadě projektů, co se týče prototypů strojů a vývoji kusové výroby strojů a zařízení v oboru.

Ing. Marek Hamata  
Absolvent OU SLZ Praha a agronomické fakulty VŠZ v Praze. Pracovní zaměření na problematiku travnatých ploch všech typů sportovišť, veřejných ploch a zahrad, praktická likvidace invazních druhů plevelných rostlin, rozpočtování zahradnických prací, vypracování odborných posudků, normování golfových hřišť, stromová tomografie a pedagogická činnost na Katedře zahradní a krajinné architektury ČZU v Praze.

Ponechejme si vodu v krajině

Je rychlé odvodňování krajiny skutečně nejlepším cestou jak zabránit povodním? A jak dosáhnout stálého a udržitelného dostatku vody pro zemědělství, pro lesní porosty, pro člověka? Důležité je vodu v krajině podržet, zpomalovat její odtok a tím i omezovat související pustošivé povodně v nížinách. Pomůžeme tím nejen sobě, ale i rostlinám a živočichům, pomůžeme zvýšení diverzity organismů v krajině. Jak to udělat? Na začátku bývá smělý záměr (= sen), následuje optimistická realizace (= skutečnost) a potom pokračuje již jen nikdy nekončící těžká a časově náročná údržba (= závazek)…

Konkrétní případ realizace a výsledky v průběhu deseti let s pozitivním poselstvím najdeme v Rapoticích na Vysočině. A nebudou při tom chybět děti místní školy, vždyť děti jsou přece naše budoucnost.

Doc. PaedDr. Jan Farkač, CSc. (*11. prosince 1959) 
- Absolvoval Fakultu tělesné výchovy a sportu UK Praha (1984, učitelství Tv + Bi); 1988 – PaedDr.; 1988 – specializační studium Výchova k péči o životní prostředí (Ústavu aplikované ekologie a ekotechniky VŠZ, Kostelec n. Č. l.); 1994 – kandidát věd – CSc. (ekologie); 2005 – docent pro obor zemědělské a lesnické zoologie. 
- Je autorizovanou osobou k provádění biologického hodnocení podle §45i zákona č. 114/1992 Sb., odborně způsobilá osoba k navrhování pokusů a projektů pokusů podle §15d zákona č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání a člen odborné skupiny AOPK ČR pro ochranu entomofauny. 
- Je členem České společnosti entomologické (od roku 1985), od roku 2004 její vědecký tajemník; je členem České společnosti ornitologické (od roku 1997); dále All Russian Entomological Society (od roku 2013). Je dlouholetým předsedou Ústřední komise Biologické olympiády ČR a zmocněnec ČZU pro tuto předmětovou soutěž. 
- Od roku 1992 byl odborný asistent, od roku 2005 je docent Fakulty lesnické dřevařské ČZU v Praze, kde vyučuje zoologii. 
- Přírodovědné průzkumy řešil v těchto destinacích: Turkmenistán (1990), Kavkaz (1990), Dálný východ Ruska (1991, 1992), Thajsko (1991), jižní Čína – provincie Yunnan a Sichuan (1994, 1996, 1998), Nepál (2000, 2013), Slovensko (2002); Yemen (Socotra) (2003), Kamerun (2008, 2009), Kapverdy (2015). Listopad 2011 – studijní pobyt ZIN S. Petersburg (Rusko). 
- Jeho vědecké práce jsou zaměřené na systematiku druhů čeledi Carabidae, ale i práce z oblasti bioindikace a biomonitoringu. Obsahuje více než 100 vědeckých a odborných publikací. Pro studenty fakulty sepsal skriptum „Cvičení ze zoologie“ (2005 a přepracované vydání 2015). Inicioval vytvoření zásadní publikace, katalogu palearktických brouků, ve které je spolukoordinátorem 1. dílu (nadčeledi Caraboidea) a autorem nebo spoluautorem třech jeho kapitol (2003). Je prvním editorem publikace Červené seznamy živočichů České republiky – bezobratlí (2005). Popsal 63 nových rodů/druhů/poddruhů broučích čeledí Carabidae, Nosodendridae a Mordellidae. Podrobněji viz. http://home.czu.cz/farkachttp://www.researchgate.net/profile/Jan_Farkac

Přirozené zahrady

Je asi hodně troufalé mluvit o tom, že uděláme přírodě blízkou zahradu. Taková zahrada se nedá stvořit, ta se postupem času sama vyklube, zraje,…. a pak je. Můžeme snad jen na začátku pomoct, nepřekážet, něco lehce urychlit. Pokusím se představit iniciaci jedné zahrady, která by v budoucnu možná mohla být nazvaná přirozená. Cestu od prvního setkání s majiteli, první návštěvy na místě. Přemýšlení a sbírání odvahy k rozhovoru s paní domu, které jsem se chystala nabídnout něco úplně jiného, než původně očekávala. Byla to nakonec moc zajímavá zkušenost pro všechny. A všechny nás trochu proměnila.

A pak je tu ještě jeden sen, nebo přání o zahradě. Zatím jen virtuální představa……

Ing. Eva Wagnerová 
www.evawagnerova.cz

Pátek  4. prosince 2015

Blok IV

Naše role v životě obce aneb proč usilovat o pospolitost  

- Chceme se mít lépe a lépe. Makáme, nastavujeme hodiny, stlačujeme náklady, hledáme inspiraci, toužíme po úspěchu. 
- Zastaví nás často až infarkty, úspěšné operace a dny plné přemýšlení, co dál. Jak zaplatit, komu předat. Co? 
- Dostaneme jen to, co dáme. 
- Moudra, které se píšou do památníků, ale v těch hodinách ticha či čase škobrtání může i tahle myšlenka přátelsky nakopnout. 
- Kdo je bližním? Co to byly desátky? Jak rozpoznat včas kšeft, co vydělá či zadluží tolik, že potomci budou ještě dlouho vzpomínat? 
- Dělat zahrady, dělat zahradní architekturu, tvořit, přetvářet, zrobit, zarobit, najít řešení. 
- Vždyť zahradník byl a je tvůrce, nositel myšlenek a dobrý pozorovatel přírody. Ne revolucionář, spíše podoben pomalému a rozvážnému sedlákovi, zvyklý celý život usilovně pracovat. Ale přesto nebo právě proto dobře srozuměný s tím, že život je neustálá proměna. 
- Sucho, klimatické změny, lidstvo v pohybu, burza nejistá, počasí rozmarné, zákazníci stále náročnější. A vody v řece méně a méně. 
- Kterou cestou se vydat?

Ing. Petr Ondruška, absolvent svobodného a tvořivého dětství v Krnově a okolí, s pravidelnými letními stážemi do lesů a potoků hor Noříčí, Čerťák, či Kněhyně.

V dospělosti krajinářský architekt, „ledničák“, otec čtyř dětí, věčný student udržitelné pospolitosti a Slezských Sudet. Ač profesionál, přece stále amatér krajiny i života v ní. Zastává názor, že dobře má být tam, kde žijeme, ne naopak.

10 leté ohlédnutí za soutěží Zahrada roku

Seznámení s průběhem a výsledky unikátní ankety Zahrada desetiletí, kterou připravil Svaz zakládání a údržby zeleně. Hlasovala odborná i laická veřejnost pro zahrady nominované na základě úspěchů v soutěži Zahrada roku v letech 2004-2014. Cílem ankety bylo představit veřejnosti kvalitně vyprojektované a realizované zahrady, zmapovat trendy při tvorbě zahrad v uplynulém desetiletí a zjistit, jaké typy zahrad jsou dnes v oblibě.

Do ankety bylo zaregistrováno osmnáct zahrad napříč všemi ročníky. Zahrady různých velikostí, v různých lokalitách, zahrady v řadových zástavbách i u domů stojících osamoceně. Zahrady nákladné i méně nákladné, zahrady ve velkých městech i v malých obcích. Očekávání, že anketa ukáže, jaké jsou v současnosti nejoblíbenější trendy, se tak úplně nenaplnilo. Mezi nejvýše oceněnými jsou zahrady nejrůznějšího charakteru.

Ohlédnutí za 10 lety soutěže Zahrada roku, ale bezpochyby nabízí pohled na to, kudy a kam se tvorba zahrad v České republice ubírá a jak koresponduje se světovými trendy.

Ing. Jana Šimečková  
Absolventka oboru sadovnictví-krajinářství ZF Lednice (1984). Od roku 1986-2003 pracovala jako technik, později jako vedoucí pracovnice a spolumajitelka firmy Zahradní architektura Želešice. Od roku 2004 působí ve Svazu zakládání a údržby zeleně jako vedoucí kanceláře, v současnosti ve funkci ředitelky. Je šéfredaktorkou odborného časopisu Inspirace (od r. 2005), podílí se na organizaci soutěže Park roku a Zahrada roku pořádané Svazem zakládání a údržby zeleně od roku 2003.

V letech 2010-2013 pracovala jako koordinátorka vzdělávacích projektů Zelená linie a Zahradnická perspektiva.

Kontakt: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Udržitelnost – technologie a sortiment

Udržitelnost to je dne módní heslo politiků i  nejrůznější lobistických a zájmovývh skupin. Asi nebude daleko doba kdy i těžaři v hnědouhelných povrchových dolech čí jiných ekologicky zcela absurdních odvětvích nám pod vedení PR specialistů budou s úsměvem vykládat o udržitelnosti a zelné cestě... . V přednášce se krátce zamyslíme nad hledáním cest komunikace mezi odvětvími a samozřejmě nahlédneme také do školkařské technologie a sortimentu z pohledu udržitelnosti

Ing. Stanislav Flek, Arboeko

Nar 1969. Své dětsví  prožil v krásném  prostředí Veverské  Bítyšky  obklopen lesy a zahradami.  Absolvent střední zahradnické školy v Brně Bohunicích a Zahradnické fakulty v Lednici na Moravě. Po krátkém pracovním období  na Botanickém ústavu AVČR v Třeboni  / zde se zabýval zejména tematikou mokřadních rostlin a jejich využití pro kořenové čistírny odpadních vod /. Přijal nabídku kolegy a spolužáka a stal se jedním z prvních  zaměstnanců a zakrátko i společníků společnosti Arboeko s.r.o. kde je vedoucím pobočky ve Smržicích. Dlouhodobě se zabývá oborovým marketingem a osvětou mimo hranice sadovnického oboru.

Přirozená sukcese jako užitečný pomocník

Prof. RNDr. Karel Prach, CSc.

(1953) - Vegetační ekolog; vystudoval obor geobotanika na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, tamtéž se po r. 1989 habilitoval; působí na Přírodovědecké fakultě JU v Českých Budějovicích, na katedře botaniky, kterou v l. 1999-2006 vedl, od r. 2001 profesorem tamtéž; zabývá se změnami vegetace, především přirozenou sukcesí; založil v České republice obor ekologie obnovy (restoration ecology) a posledních 20 let se mu intenzívně věnuje. Je členem evropského výboru Společnosti pro ekologickou obnovu, členem Mezinárodní asociace pro vegetační vědu a předsedou České botanické společnosti a členem redakčních rad několika mezinárodních časopisů. 

V příspěvku ukáže možnosti a limity použití přirozené sekcese v obnově ekosystémů na rozmanitých antropogenních stanovištích, jako jsou opuštěná orná půda, těžbou narušená území, silniční okraje, rozmanité brownfields a pod. Diskutovány budou možnosti využití přirozené sukcese ve tvorbě krajiny (biokoridory, buffer zones, městská zeleň aj.). Hodnocena bude i účast nepůvodních druhů a domácích dřevin.

Nejkrásnější zahrada

zatím bez anotace

Ing. arch. Lucie Vogelová, Ing. Lada Veselá

zatím bez medailonku

Lépe už bylo? *

Současný trend je dvojí: ekonomický a enironmelntální. Dělají se přírodě blízké zahrady a parky, aby klesaly negativní vlivy zahradnikcého působení na prostředí. Šetři se, protože rozmáchlým investicím světa žijícího na globální ekonomický dluh odzvonilo. Už nikdy nevznikne něco jako Versailles, u vládních budov v Berlíně jha mizerný trávník a londýnské parky také jaksi zchudly. Vznikají díla prostší, obyčejnější – ovšem díky omezeným rozpočtům je pozitivním vedlejším efektem nižší negativní vliv na prostředí. Mnohým městská divočina připadá ošklivá na trápí je, že upravené kvetoucí parky začínají mizet v minulosti. Ptám se – je lépe teď nebo lépe už bylo?  

Otázka na smyšlené sovětské Rádio Jerevan: „Kdy bude lépe“? Odpověď: „Líp už bylo!“

Ing. Jana Pyšková  (*1964)
Absolvetnka oboru zahradnictví na VŠZ Brno tenkrát na agronomické fakultě. Díky vlastnímu úsilí a pádu bolševického režimu je z ní nikoli pěstitelka karafiátů, ale zahradní – jak ale musíme uvádět „autorizovaná krajinářská“ architektka, působící v privátní, korporátní i veřejné sféře. Velký zájem o propagaci a kultivaci oboru a touha po vzájemném porozumění kolegů  ji přivedly k řadě dalších „dobročinných“ aktivit – práci v SZKT, v České komoře architektů, přípravě výstav, workshopů a debat v malém či širším kruhu. Cestuje, fotografuje, mluví s lidmi, dívá se a snaží se pochopit.  

Laboratoř ticha, expozice pro EXPO v Miláně

Laboratoř ticha s mottem ,,čím pomaleji jdeme přírodou, tím větší tajemství nám odkrývá" vytváří v umělém prostředí atmosféru českého lesa, která se snoubí s vyspělými technologiemi. Multimediální projekt reprezentuje Českou republiku po dobu šesti měsíců na světové výstavě EXPO Miláno 2015. Je skutečně výsadba umělého lesa řešením budoucnosti nebo pouhou fikcí? Své zkušenosti - radosti i úskalí realizace projektu vám představí spoluautoři Jan Tůma a Jindřich Ráftl.

Ing. arch. Jan Tůma 

Absolvent Fakulty architektury ČVUT v Praze. Pracuje na projektech na pomezí umění, vědy a techniky. V současnosti působí v rámci doktorátu zaměřeného na Interaktivní systémy na FA ČVUT. Ve studiu R/FRM od roku 2011 společně s Jindřichem Ráftlem hledají průsečíky přesahů architektury, biologie a nových technologií. Je spoluautorem projektu Laboratoře ticha, kde se kromě kromě autorského vedení podílel na architektonickém návrhu, koordinaci a realizaci instalace.

Ing. arch. MgA. Jindřich Ráftl
Absolvent Fakulty umění a architektury v Liberci. Věnuje se výzkumu biostruktur a deparametrickým experimentům v architektuře a designu. V současnosti působí v rámci svého doktorátu zaměřeného na Biomorfní architekturu ve studiu FLOW na FAČVUT. Vystavoval na prvním mezinárodním Bienále experimentální architektury v ČR. Ve své diplomové práci se věnoval problematice distribuce pitné vody v afrických slumech pro které vyvinul biodigitální růstový klient založený na dynamickém růstu mycetoz. V současné době působí v Praze ve studiu R/FRM. Na projektu Laboratoře ticha se podílel na celkovém architektonickém návrhu a parametrickém designu forem pro květiny a mikroskopy.

studio R/FRM Jan Tůma, Jindřich Ráftl Ve studiu, které společně založili v roce 2011, hledají průsečíky přesahů architektury, biologie a nových technologií. Tvůrci konceptů a vizí, které se zhmotnily v instalaci Laboratorium Silencii na EXPO 2015 v Miláně. 

MODERÁTORKA KONFERENCE

RNDr. Blažena Hušková 
Vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, absolventka Fulbright-Masarykova stipendia. Jako lektorka a konzultantka se již téměř 20 let zaměřuje na participaci veřejnosti v plánovacích a rozhodovacích procesech v oblasti místních památek, strategického plánování a udržitelného rozvoje. Je členkou rady Nadace Partnerství. Jako externistka také vyučuje management rozvoje obcí na Technické Univerzitě v Liberci.